« Úvod | Chytrá kniha »

Znenadání Ježíškem

Jemně přehnaná lítost

Znám se, ale občas se nepoznávám. Zvlášť v úplně normálních situacích jako jsou Vánoce. Miloval jsem je. Nemám je rád, jsou divné. Jejich smysluplnost se pro mě redukovala na pouhou večeři s rodinou a ani na to už nemám pražádnou energii.
Shánět dárky mi přijde zbytečné. Je to narychlo a trefit se do potřeb nebo úzu adresáta je s ubíhajícím časem jenom čím dál větším plivancem na ducha Vánoc. Marná sláva z alespoň nějakého dárku nezaplácne to, že s ním vlastně nejsem úplně spokojený. Dělat radost se dá i jinak, než dárkem. Dělat radost se dá i jinak než převedením vlastnictví naprosto zbytečné a nepotřebné věci na osobu, na které mi záleží jen proto, abych jí udělal radost Vánocemi. Odmítnout dát a dostat dárek je velmi osvobozující, avšak člověk si přijde méněcenný a v hlavě ho hryže, že by uvítal i nějaký ten stupidní a nepotřebný dárek. Nechci nic.
Když vyjdu ven, abych si koupil v obchodě pečivo ke snídani, kterou často vynechávám, narazím v obchodě na davy nakupujících, shánějících a na hovadinách neustále se domlouvajících lidí, ze kterých jde hlava kolem. Vrážejí jeden do druhého košíky a tělem nejen z čisté nepozornosti, ale také z charakterově různorodé vysoké koncentrace a také z jednoduché potřeby zastavit a kouknout se nebo pospíchat se mrknout dál. U pokladny lze vystát jen dlouhé a delší fronty, které se táhnou tak daleko, jak jen lidská štědrost dovolí.
Krize zasáhla zřejmě jen ty, kteří si Vánoce letos nezaslouží, ačkoliv si je ještě loni zasloužili. Smutné Vánoce neexistují. Jsou jen ty veselé nebo žádné.

Doufám, že těm, kteří žádné Vánoce nemají jsem udělal alespoň malou radost.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se